Starovéký Egypt

První africká civilizace se vyvinula ve 4. tisíciletí př.n.l. v Egyptě podél toku řeky Nil.

Vyznačovala se zejména stavbami obrovských hrobek a hieroglyfického písma psaným na papyrus.

Starověcí Egypťané věřili v posmrtný život. Proto zemřelé (hlavně faraony) mumifikovali (balzamovali jejich těla k zachování). Rakve zemřelých faraonů se vkládaly do sarkofágů, které byly ukládány hluboko do nitra pyramidy. Nejznámější pyramida je v Gíze a jmenuje se Cheopsova.

Egypťané kromě toho, že měli lékařské znalosti (mumifikování), znali také vědy jako geometrii, astronomii, matematiku. Jejich umění dokazují kresby, sochy bohů, reliéfy, pyramidy a sfingy. Měli také školy v chrámech - učili se psaní, matematice a zeměpisu. Byli polyteisté. Uctívali bohy se zvířecími hlavami, také kočky byli pro ně posvátné.

Slovo mumie je arabského původu a znamená ,,pryskyřicí konzervované tělo´´. Balzamovači vybrali z těla všechny vnitřnosti kromě srdce, umyté tělo pak zakonzervovali louhem sodným a nechali vyschnout. Potom jej vyplnili pískem, pilinamy a svinutým plátnem, aby si zachovalo tvar. Nakonec jej napustili pryskyřicí chránící před vlhkem, tělo ovinuli pruhy plátna, natřeli olejem a mumii vložili do rakve.

Vnitřnosti mrtvého se ukládaly do nádob zvaných kanopy. Byli čtyři - pro játra, plíce, žaludek a střeva.

Egypťané nosili lněné chladivé oděvy. Muži krátké tuniky, ženy dlouhé tuniky s ramínky. Muži i ženy se malovali. Bohatí nosili paruky a šperky ze zlata a polodrahokamů. Děti chodily obvykle nahé. Chlapci měli oholené hlavy s jedinou kudrnou vlasů, děvčata nosila několik copánků.

Na počátku se utvořily kolem řeky Nil dva velké státy: Horní Egypt na jihu a Dolní Egypt na severu.

3000 př.n.l. král Meni sjednotil tyto dva státy a vytvořil tak jednu říši. Jejím centrem byl Mennofer.